Obchodní zástupci – používání služebního vozidla ke služebním a soukromým účelům díl 2.
V návaznosti na předchozí článek bych rád podrobněji popsal jednotlivé konkrétní finanční dopady použití služebního vozidla k soukromým účelům z pohledu zaměstnavatele (vlastníka vozidla) a zaměstnance (uživatele vozidla) vůči jednotlivým daním a pojištěním.
Zaměstnavatel:
Zakoupí nový osobní automobil, popřípadě tento pořídí formou finančního leasingu. Zařadí zakoupený automobil do hmotného majetku firmy, nebo „leasingový“ majetek začne časově rozlišovat a zahrnovat do nákladů (výdajů). Předá vozidlo zaměstnanci, který je na základě pracovní smlouvy povinen používat vozidlo ke služebním účelům a oprávněn používat vozidlo k soukromým účelům. Zde již nastává okamžik, kdy je třeba se vypořádat s možnými dopady daně z přidané hodnoty. Existuje několik způsobů jak tuto situaci řešit.
· Zaměstnavatel ví jak dlouho bude vozidlo používat a evidovat ve svém majetku, nežli dojde k jeho vyřazení a rovněž ví kolik kilometrů bude ujeto celkem a pro soukromé účely. Tyto informace lze čerpat např. z knihy jízd předchozího vozidla, popřípadě stanovení maximálního možného počtu ujetých km pro soukromé účely zaměstnancem v daném období.
Tímto lze získat poměr, v jakém bude vozidlo použito pro služební a soukromé účely a tímto poměrem snížit nárok na odpočet DPH již při pořízení vozidla popřípadě u leasingových splátek. I zde by však měl zaměstnavatel sledovat průběžně knihu jízd a případné korekce proti předpokladu zahrnout do přiznání k DPH (odvést daň na výstupu). Tento způsob je sice trošku jednodušší, ale z praktického hlediska hodně těžko obhajitelný před správcem daně.
· Zaměstnavatel uplatní při pořízení popřípadě leasingu odpočet DPH v plné výši a v každém zdaňovacím období DPH, ve kterém nebude požívat vozidlo pouze pro účely podnikání, odvede z uskutečněných jízd pro soukromou potřebu DPH na výstupu. Základ daně na výstupu lze v tomto případě stanovit z předpokládaného počtu ujetých kilometrů za dobu užívání vozidla, předpokládaných nákladů na opravy a údržbu po celou dobu používání vozidla a pořizovací ceny vozidla. Tím získáme cenu jednoho km vozidla, kterou budeme násobit počet ujetých km pro soukromou potřebu v daném období.
Z hlediska daně z příjmů jsou daňově uznatelnými náklady daňové odpisy, náklady na provoz a údržbu bez ohledu na použití vozidla z části k soukromým účelům zaměstnanců (viz. metodický pokyn Ministerstva financí D-300).
Co se týče spotřebovaných PHM při soukromých cestách zaměstnanců a neuhrazených zaměstnavateli, nelze u těchto nárokovat odpočet DPH na vstupu, z hlediska daňově uznatelných nákladů (výdajů) může opět dojít k polemice ze strany správce daně na téma pracovní a sociální podmínky zaměstnanců. Proto je z hlediska zaměstnavatele přijatelnější finanční účast zaměstnance na těchto nákladech za spotřebované PHM.
Vozidlo poskytnuté k soukromým účelům je zdanitelným příjmem zaměstnance (viz. níže) a současně ještě od 01.01.2008 rovněž předmětem sociálního a zdravotního pojištění, na kterém se zaměstnavatel „ze svého“ podílí dalšími 34% (25% sociální a 9% zdravotní).
Zaměstnanec:
Za zdanitelný příjem zaměstnance se považuje částka ve výši 1% vstupní ceny vozidla včetně DPH za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla pro soukromé účely. Pohonné hmoty spotřebované na soukromých cestách a neuhrazené zaměstnavateli jsou rovněž zdanitelným příjmem zaměstnance. Z celkové částky tohoto nepeněžního příjmu uhradí zaměstnanec svojí část sociálního a zdravotního pojištění a daň z příjmů ze závislé činnosti v plné výši.
Michal Brunner
www.uctoklatovy.webnode.cz