Zdravotně postižení z pohledu daní
V případě určitých zdravotních hendikepů lze v oblasti daní využít některých zvýhodnění, jak přímo osobou postiženou, tak zaměstnavatelem této osoby.
Pro lepší přehlednost bych si dovolil tyto „výhody“ rozdělit do dvou částí, právě mezi samotné zaměstnance a zaměstnavatele, přičemž prakticky vždy jich lze využívat souběžně.
Výhody zaměstnance
Zákon o daních z příjmů stanovuje výši slev v hodnotách za zdaňovací období. Obdobím se zde rozumí 12 měsíců v roce. Snížení daně lze uplatnit o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.
Příklad: Zaměstnanci byl přiznán částečný invalidní důchod od 15.6.2010. Zaměstnanec může uplatnit 6/12 (Kč 1.260,-) slevy na dani z titulu invalidního důchodu v roce 2010.
Poživatel invalidního důchodu prvního nebo druhého stupně má nárok na slevu na dani ve výši Kč 2.520,- za rok.
Invalidní důchodce se třetím stupněm přiznané invalidity může využít slevy na dani ve výši Kč 5.040,- za rok.
Jestliže je tato osoba současně i držitelem průkazu ZTP/P může si uplatnit další slevu ve výši Kč 16.140,- za rok. (ZTP/P = zdravotně tělesně postižený/ s průvodcem)
Není-li samotný zaměstnance, ale jeho manžel(ka) držitelem průkazu ZTP/P a vlastní příjmem manžela(ky) je nižší nežli Kč 68.000,- za rok, může neinvalidní zaměstnanec u svého zaměstnavatele požadovat snížení daně o dalších Kč 24.840,- za rok.
Poslední variantou je sleva na dani popřípadě i možnost uplatnění daňového bonusu na vyživované dítě zaměstnance, které je držitelem průkazu ZTP/P ve výši Kč 11.604,- za rok.
Rozdíl mezi slevou na dani a daňovým bonusem lze v krátkosti popsat následujícím způsobem: Slevu lze uplatnit pouze u daně, která zaměstnanci z jeho příjmu vyjde. Daňový bonus lze zaměstnanci vyplatit za určitých podmínek i v případě, že mu z jeho příjmů žádná daň vyčíslena nebyla.
Výhody zaměstnavatele
Zaměstnavatel, u něhož vykonávají činnost zaměstnanci uznaní orgánem sociálního zabezpečení v prvním nebo druhém stupni invalidity, má nárok na snížení daně z příjmů o částku Kč 18.000,- za rok za každého zaměstnance.
Při stejné situaci, ale s tím rozdílem, že jde o zaměstnance uznané ve třetím stupni invalidity, vychází hodnota snížení daně z příjmů u zaměstnavatele na částku Kč 60.000,- za rok za každého, takto postiženého zaměstnance.
Třetí možností je snížení daně z příjmů na polovinu zaměstnavatelům, kteří jsou právnickou osobou (tzv. „chráněnou dílnou“) v případě, že zaměstnávají nejméně 25 zaměstnanců a z tohoto počtu je více než 50 % osob zdravotně postižených.
U zaměstnavatelů se při výpočtu poměru zdravotně postižených osob vychází z průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců.
Ve zkratce lze uvést, že součástí výpočtu poměru zdravotně postižených zaměstnanců ve firmě je celkový roční fond pracovní doby připadající na zaměstnance a podíl celkového počtu odpracovaných hodin zdravotně postiženými zaměstnanci.
Michal Brunner
www.uctoklatovy.webnode.cz