Příspěvek na stravování

Příspěvek na stravování při výkonu zaměstnání - Nepeněžní příjem zaměstnance

 

Jednou z několika možných variant, kterou může zaměstnavatel prakticky zvýšit zaměstnanci jeho příjem, je právě příspěvek na tzv. „závodní stravování“.

Jde o záležitost poměrně rozšířenou a využívanou u většiny firem a státních institucí. Proto bych rád pouze shrnul základní fakta pro oživení tohoto tématu. Odkazy na paragrafové znění v tomto textu se týkají zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění.

Nespornou výhodou poskytnutých příspěvků na závodní stravování je skutečnost, že zaměstnanci a následně tím i zaměstnavateli nevznikají další náklady ve formě daní, sociálního a zdravotního pojištění. 

V praxi se stravování zaměstnanců zajišťuje dvěma způsoby.

Prvním z nich je provoz vlastního stravovacího zařízení zaměstnavatele.

Jde o prostory které zaměstnavatel určil a přizpůsobil pro možnost stravování svých zaměstnanců (jídelna, kuchyně atd.). Veškeré náklady spojené s fungováním těchto prostor jsou daňově uznatelnými náklady zaměstnavatele s jedinou výjimkou a tou je hodnota potravin spotřebovaná pro účel závodního stavování (§ 24 odst. 2 písm. j bod 4). U zaměstnance je tento poskytnutý stravovací servis včetně hodnoty potravin nepeněžním plněním osvobozeným od daně a pojištění. V tomto případě může zaměstnavatel a většinou tak i činní, požadovat po zaměstnanci alespoň částečnou úhradu za toto stravování. Zde bych rád upozornil zaměstnavatele na povinnost z takto přijatých finančních prostředků od svých zaměstnanců odvést daň z přidané hodnoty. Výše DPH (9% nebo 19%) se v tomto případě odvíjí od stylu jakým je strava zaměstnancům předkládána. Pouze ve zkratce: systém „bufet s nádobím zaměstnance“ – 9 % DPH, systém „plná obsluha“ – 19% DPH.

Stravování zaměstnanců prostřednictvím jiných subjektů je druhým možným řešením. Prakticky to znamená uzavření smluvního vztahu zaměstnavatele s provozovatelem konkrétního stravovacího zařízení o poskytování závodního stravování nebo nákup stravenek.

Výše daňově uznatelných nákladů zaměstnavatele a výše nepeněžního příjmu zaměstnance bez daně a pojištění je v těchto případech pro rok 2009 limitována maximálně částkou 50,40 Kč za jedno jídlo za jednu směnu. 

Co se týče případného finančního podílu hrazeného zaměstnancem zaměstnavateli při poskytnutí závodního stravování prostřednictvím konkrétního cizího provozovatele stravovacího zařízení, platí pro zaměstnavatele stejný systém odvodu DPH z tohoto příjmu jako v prvním případě.  Naopak u stravenek, které se považují z hlediska DPH za ceniny nepřichází odvod DPH z doplatku zaměstnance v úvahu.  Na stravenky samotné se popřípadě můžeme zaměřit v některém z dalších příspěvků. Závěrem konkrétní příklad.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odvod DPH zaměstnavatelem

 

 

 

 

z doplatku zaměstnance

 

 

Daňové náklady zaměstnavatele

Doplatek zaměstnance zaměstnavateli

"bufet" 9%

"plná obsluha" 19%

Hodnota Stravenky

90,00 Kč

49,50 Kč

40,50 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

 

 

 

 

 

 

Hodnota jídla v cizím zařízení

90,00 Kč

49,50 Kč

40,50 Kč

3,34 Kč

6,47 Kč

 

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode