Dočasný nebo příležitostný výkon činnosti podnikatele v jiné členské zemi Evropského společenství v rámci volného poskytování služeb
Cílem tohoto článku je získání základních formálních jistot při rozšiřování podnikatelských aktivit českých subjektů mimo území České Republiky v rámci Evropské Unie. Z důvodu obsáhlosti tohoto tématu se zde budu věnovat pouze samostatně podnikajícím fyzickým osobám. Právnické osoby popřípadě zaměstnanci mohou být námětem dalších příspěvků.
Ke státům Evropské Unie, o kterých se zde hovoří, můžeme dále přiřadit státy tvořící tzv. Evropský hospodářský prostor tedy: Norsko, Island a Lichtenštejnsko a rovněž Švýcarsko, dále pouze „jiný stát“.
Základními oblastmi, kterých se daná problematika dotýká jsou:
Oprávnění k provozování činnosti
Právní rámec dočasných nebo příležitostných činnosti na území jiného státu je zakotven ve Smlouvě o založení Evropského Společenství a spočívá v právu podnikatele z jednoho členského státu EU poskytovat na území jiného státu dočasně a příležitostně služby, a to na základě oprávnění získaného v zemi svého sídla, aniž by se musel tento podnikatel v jiném státě usadit.
Absolutně bez byrokratické zátěže jsou v tomto případě činnosti provozované v jiném státě na základě tzv. volných živností. Pakliže i v jiném státě má činnost formu živnosti volné prokazuje se živnostenským listem vydaným v ČR spolu s jeho překladem (ve Slovenské Republice není překlad nutný).
Výkon regulovaných živností (tzn. řemeslných nebo vázaných) i v jiném státě musí podnikatel ohlásit tzv. uznávacímu orgánu. Uznávací orgán vydá povolení s platností na jeden rok. Následně lze povolení dále prodlužovat.
Povolení k pobytu
Obecně platí, že každý občan Evropské unie se může po Evropě pohybovat volně, a tak na hranicích či kdekoli jinde nemusí prokazovat, proč se v příslušné zemi nachází. Pokud však plánovaná délka pobytu překročí 3 měsíce, je třeba tuto skutečnost oznámit na místně příslušné cizinecké policii.
Daně z příjmů
Forma zdanění příležitostných nebo dočasných příjmů získaných z jiných států, vychází z uzavřených mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. V těchto dokumentech je stanoveno kdo nebo co, jakým způsobem a v jaké zemi bude realizováno zdanění konkrétních příjmů. Tyto smlouvy jsou v zásadě vždy nadřazeny zákonům o daních z příjmů jednotlivých zemí.
DPH
Jelikož daň z přidané hodnoty ve většině evropských státech největší měrou plní státní rozpočty, je třeba, aby plátci DPH při poskytování služeb do jiného státu věděli zcela přesně kolik, kdy a jaký stát bude „chtít“ DPH a kdo jí zaplatí.
Příklady: Český tesař – plátce DPH v ČR dodá a namontuje krov v SRN občanu nepodnikateli. Český tesař odvede v SRN německou DPH.
Český účetní – plátce DPH poskytne v ČR společnosti registrované k DPH v Německu účetní služby spojené s jejím účetnictvím v Německu. Český účetní vyfakturuje službu bez DPH, DPH z této služby vyčíslí a odvede v SRN německá společnost.
Sociální a zdravotní pojištění
Při poskytování příležitostných nebo dočasných služeb v jiném státě zůstává ve většině případů český podnikatel sociálně a zdravotně pojištěn v ČR. V zahraničí tato pojištění prokazuje formulářem E101 vydaným OSSZ a evropským průkazem zdravotního pojištění (průkazka zdravotní pojišťovny).
Jak jsem nastínil již v úvodu, jedná se o zcela základní popis možné situace. Jelikož sama smlouva o založení ES funguje na principu zásada / výjimka mohou v konkrétních případech hrát roli ještě další specifické skutečnosti.
Michal Brunner – účetní a daňová kancelář
Nádražní 43 Klatovy 339 01
Tel.: 378 608 972 Mobil: 608 680 824
e-mail: ucetnictvi.klatovy@seznam.cz
www. uctoklatovy.webnode.cz